Před 10 lety jsem se poprvé setkala s panem Vlasákem, tehdy ještě v mém předchozím zaměstnání. Když mi vyprávěl, že s manželkou čekají dvojčátka a jejich rodina bude mít čtyři děti, okamžitě mě to zaujalo. Velké rodiny mě vždycky fascinovaly a možnost zachytit jejich příběh mě doslova nadchla. A tak jsme spolu vytvořili sérii fotek, která zachytila tu nádhernou dobu.
A teď, po 10 letech, jsme na tento příběh mohli navázat. Pan Vlasák se rozhodl překvapit svou rodinu vánočním dárkem – společným focením. Bylo to tak krásné! Děti, kterým tehdy byly jen 8 let, 5 let a rok a půl stará batolatka, dnes se smějí, škádlí jeden druhého, podporují a nejstarší dcera už má dokonce 18 let. Vidět, jak tahle rodina za tu dobu vyrostla, byl pro mě jeden z těch momentů, kdy si říkám, jak moc má smysl podobné chvíle zachytit.
Co se mi líbí nejvíc, je, že tohle focení nebylo o žádné dokonalosti nebo pózách. Bylo o jejich skutečné radosti, blízkosti, lásce a společném čase. Tatínek s maminkou si vychutnávali chvíle se svými dětmi a jejich smích byl nakažlivý.
Děti rostou rychle a každé období je tak jedinečné – ať už máte doma batole, školáka nebo puberťáka. Proto je dobré nezapomenout, že i tyto „obyčejné“ okamžiky jsou výjimečné a stojí za to si je uchovat.
Takže pokud už je to dlouho, co jste se rozhodli pořídit rodinné fotky, možná je teď ten správný čas to znovu zkusit. Věnovat si čas, kdy jste spolu, užít si to a mít z toho nejen krásné vzpomínky, ale i fotografie, které vám tyhle chvíle kdykoli připomenou.
Focení jako dárek? Podle mě je to dárek, který nikdy nezestárne. A co myslíte vy?
