O mně

Ahoj, jsem Inka

Miluji děti a jejich svět plný upřímných emocí. Když zrovna nefotím, řeším rodinnou logistiku, dohaduji se o botičky, kličkuji mezi dětskými koly a snažím se nezapomenout na další kroužek.

Žádný dokonalý klid s kávou, ale úplně normální denní nestíhačka. Prožívám to samé co vy, a tak přesně vím, jak to chodí. Věřím, že to nejkrásnější vzniká ve chvíli, kdy hodíme za hlavu snahu být dokonalí a dovolíme si být sami sebou.

Mimo focení mě baví i tvorba webů — tenhle web je od návrhu po spuštění celý můj.

Protože vím, jaké to je s dětmi

Slzy, vztek, chaos i smích k rodinnému životu patří. Jako máma vím, že nic nemusí jít podle plánu. A právě proto vás nebudu nutit do póz ani do úsměvů na povel.

Protože se mnou nemusíte nic hrát

Nemusíte být modelové ani vědět, co dělat před objektivem. Provedu vás focením tak, aby vám bylo dobře. Vy buďte spolu. O zbytek se postarám já.

Protože zachytím i to, co se nedá vyfotit

Už 12 let hledám ty opravdové momenty, které stojí za to si uchovat. A díky rodinným filmům můžete mít vedle fotografií i smích, pohyb, hlasy a objetí.

Z rodinného archivu, 1994

Jedno video z celého dětství

Bylo mi pět let, když se vdávala moje milovaná teta. Dodnes si pamatuji, jak jsem obdivovala fotografa a kameramana, co tam celý den pobíhali s technikou.

Fascinovalo mě, že někdo, kdo k nám vlastně nepatřil, s námi mohl prožít tak hluboký okamžik a stát se součástí našich vzpomínek.

Z té svatby vzniklo jediné video z mého dětství. Ten tříhodinový záznam jsme si jako rodina čas od času pouštěli — sešli se, smáli se, vzpomínali. Pro mě je toto video dodnes nesmírně vzácné.

A pak se po letech vrátil Polaroid

Tehdy

Když jsem byla malá, dostala jsem k narozeninám Polaroid. Nějakou dobu jsme s ním fotili, potom jsme se stěhovali, život šel dál a fotoaparát nakonec zůstal někde na půdě.

Po letech

V době, kdy už jsem dospělá a žiji svůj vlastní život, mi ho děda poslal z místa, kde dnes kvůli válce není možné žít tak, jak jsme byli zvyklí. Držet ho po tolika letech znovu v rukou bylo zvláštní.

Dnes

Najednou jsem měla před sebou malý kousek svého dětství, který na mě celou tu dobu čekal. Připomíná, že ty největší poklady nevznikají v objektivu, ale v srdci.

To jediné video i starý Polaroid mě naučily, jak vzácné je mít své blízké zachycené.

Uchovat pro vás to nejcennější je pro mě ta největší pocta a závazek.

Proto dnes natáčím rodiny. Abyste neměli jen jedno video z celého dětství, ale celou sbírku chvilek, ke kterým se budete vracet znovu a znovu.

Inka

Ahoj, jsem Inka

Proč právě se mnou?

Protože vím, jaké to je s dětmi

Protože se mnou nemusíte nic hrát

Protože zachytím i to, co se nedá vyfotit

Jedno video z celého dětství

A pak se po letech vrátil Polaroid

Stránky

Kontakt

Sledujte mě